Data o poplatcích fondů k volné citaci

Sedm zjištění k okamžité citaci

• Průměrný český fond si účtuje 1,62 % ročně (medián 1,79 %), tedy z investice 1 mil. Kč zhruba 16 190 Kč rok co rok, ať fond roste, nebo klesá.
• Každý pátý fond (21 %) má roční poplatek přes 2 %.
• Nejdražší kategorie jsou alternativní (Ø 2,08 %), nejlevnější fondy peněžního trhu (Ø 0,48 %).
• Levné akciové fondy (TER do 0,35 %) měly za 10 let 12,6 % ročně, dražší (nad 1,2 %) jen 7,6 % ročně. Vyšší poplatek historicky neznamenal vyšší výnos.
• Databáze srovnává 1200 fondů od 58 správců, nezávisle na bankách i fondových společnostech.
• Za stejnou akciovou expozici zaplatí investor podle nákladovosti až 6násobek: nejlevnější desetina akciových fondů má TER do 0,35 %, medián dražší poloviny 2,07 %.
• Ověřili jsme 923 fondů od 18 správců proti jejich vlastním dokumentům (sdělení klíčových informací a datové služby). U 64 z nich se náš údaj o poplatku lišil a opravili jsme ho. Největší rozdíl byl 1,8 procentního bodu ročně: Amundi Funds Russian Equity A (EUR) vedený s 0,38 %, v dokumentu 2,18 %.

✓ Vše ze zdroje PorovnejFondy.cz, databáze 1200 fondů, k 30. 6. 2026, volně k citaci s odkazem

Nové měření: opakuje se výkonnost fondů?

Srovnávače i banky publikují žebříčky za posledních pět let. Nikdo v ČR ale neměří, jestli se to pořadí opakuje. Vzali jsme 353 akciových fondů dostupných v ČR a porovnali jejich pořadí ve dvou nepřekrývajících se pětiletkách. Celá metodika, včetně permutačního testu a výhrad, je na stránce Opakuje se výkonnost fondů?

• Pořadová korelace obou pětiletek je -0,22 (n = 353), tedy mírně záporná: pořadí se spíš obracelo, než opakovalo.
• Z 88 fondů nejlepší čtvrtiny první pětiletky jich 32 (36 %) skončilo v té druhé v nejhorší čtvrtině a jen 26 (30 %) zůstalo nahoře.
• Opačným směrem to platí taky: 33 fondů z nejhorší čtvrtiny se dostalo do nejlepší.
• Z deseti nejlepších akciových fondů první pětiletky je v TOP 10 té druhé 1.
• Pozor na past: kdyby se totéž počítalo přes všechny kategorie najednou, vyšlo by 0,31, tedy zdánlivý opak. Je to Simpsonův paradox, měřit se musí uvnitř kategorie.
• Co z dat neplyne: nejlepší desetina se nepropadla, skončila přesně u náhody (medián pořadí 123 z 353, náhoda 177). Propadly desetiny druhá až čtvrtá.

Citovatelný komentář Bc. Stanislava Lenděla, zakladatele PorovnejFondy.cz: „Žebříček za posledních pět let je zpráva o minulosti, ne předpověď. Naše data ukazují, že se pořadí mezi dvěma pětiletkami spíš obracelo než opakovalo. Neznamená to, že se má člověk fondům vyhnout. Znamená to, že se má rozhodovat podle věcí, které ovlivnit jde: podle nákladu, rozložení a délky investice."

Omezení, které k číslům patří: v databázi jsou jen fondy existující k 30. 6. 2026, zrušené a sloučené chybí, takže skutečná stálost výkonnosti je patrně ještě nižší. Měřena je jediná historická dvojice období, ne obecná zákonitost. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

Nové měření: měnová třída rozhodla o víc než výběr fondu

Investor si vybere fond a pak si, obvykle aniž si toho všimne, vybírá ještě jednou: mezi měnovými třídami téhož fondu. Změřili jsme, kolik ta druhá volba dělala u fondů dostupných v ČR. Metodika a výhrady jsou na stránce Měnové zajištění fondu.

• U 40 fondů se třemi a více měnovými třídami je medián rozpětí pětiletého výnosu mezi třídami 2,6 procentního bodu ročně.
• Krajní případ: Allianz Japan Equity hedged (USD) a jeho nezajištěná třída se za pět let liší o 11,0 procentního bodu ročně (9,6 % proti 20,6 % p.a.), přestože jde o jeden fond a nákladovost tříd je prakticky stejná.
• Korunou zajištěná třída překonala nezajištěnou u 30 z 37 fondů, medián náskoku +1,88 p.b. ročně.
• Proti eurem zajištěné třídě téhož fondu vyhrála koruna ve všech 15 z 15 případů, medián +2,56 p.b. ročně.
• Že rozdíl nedělá správce, ale úrokový diferenciál, ukazuje rozptyl: směrodatná odchylka těch rozdílů je jen 0,43 p.b. Kdyby o výsledku rozhodoval výběr titulů, byl by rozptyl řádově větší.

Co z toho neplyne: že se má vždy kupovat korunová zajištěná třída. Měření popisuje proběhlé pětileté období, jehož hlavní příčinou byl kladný úrokový diferenciál koruny. Až se diferenciál obrátí, obrátí se i znaménko. Zajištění navíc není zdarma a ne každý fond korunovou třídu nabízí. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

Ověřujeme si i vlastní data. Tady je, kde jsme se mýlili

Srovnávače obvykle přebírají čísla z datových zdrojů a dál je nekontrolují. My jsme 27. 8. 2026 udělali opak: vzali jsme 923 fondů a porovnali jejich nákladovost s primárním zdrojem, tedy se sdělením klíčových informací (KID) od správce nebo s jeho vlastní datovou službou. U 64 fondů se náš údaj lišil a opravili jsme ho.

Největší rozdíl byl 1,8 procentního bodu ročně. Šlo o fond, který jsme vedli jako výrazně levnější, než ve skutečnosti je. U jiného fondu to bylo naopak: vedli jsme ho jako dvakrát dražší, než uvádí jeho dokument. Chyby nemíří jedním směrem a právě proto se nedají odhadnout, musí se ověřit kus po kuse.

Od 4. září 2026 ověřujeme proti dokumentu i výnosy, ne jen poplatky. Dlouho to nešlo: sdělení klíčových informací žádné výnosy neuvádí, a proto se čísla o výkonnosti běžně přebírají od dodavatele dat a dál nekontrolují. Ukázalo se, že výkonnost má v PRIIPS samostatnou přílohu a část správců ji zveřejňuje adresovanou přímo podle ISIN. U 865 fondů od 14 správců jsme z ní přečetli kalendářní roční výnosy a porovnali je s naší databází: u 854 z nich (99 %) rozdíl nepřesáhl pásmo dané kolísavostí fondu, u 11 ano a u 31 jsme data podle dokumentu opravili. Celá sada je ke stažení na otevřených datech.

Nejsilnější nález nebyl v číslech, ale v tom, co znamenají. U jednoho fondu označuje správce sám sedm z deseti let za simulované: třída tehdy neexistovala a výnos se dopočítal. Naše čísla se s dokumentem shodovala, protože zdroj bere tutéž řadu, takže žádná kontrola na odchylku to najít nemohla. Karta fondu to teď říká.

Podruhé jsme na sobě našli chybu 27. srpna 2026, tentokrát ve výnosech. Metodu jsme si nejdřív ověřili proti oficiálnímu factsheetu správce, kde reprodukovala jeho čísla na setinu, a pak s ní prošli všechna ETF v databázi. Vyšlo, že u 23 fondů nesedělo 82 hodnot. Nejnázorněji to ukázala vnitřní nesrovnalost: dvě třídy téhož fondu Vanguard FTSE All-World u nás měly roční výnos 16,8 % a 25,75 %, tedy devět procentních bodů rozdílu u jednoho portfolia. Takový rozdíl nemůže být pravda ani v principu. Po opravě mají obě 23,58 %. Zároveň jsme kvůli tomu stáhli z produkce fond, který se přestal oceňovat v březnu 2025 a rok jsme ho vedli jako živý.

Kontrolu, která to napříště najde sama, jsme si nechali: dvě třídy jednoho portfolia ve stejné měně a se stejným zajištěním nesmějí mít různý výnos. Vzorek šesti podílových fondů od šesti různých správců pak ukázal, že mimo ETF se stejná vada nevyskytuje.

Zveřejňujeme to schválně. Číslo o poplatku je jediné, co na srovnávači musí platit absolutně, a jediný způsob, jak si tím být jistý, je porovnat ho s dokumentem správce. Postup je popsaný v metodice srovnání a celý seznam ověřených fondů si můžete stáhnout jako CSV nebo JSON, takže si čísla přepočítáte sami. Ověřili jsme i několik dalších fondů, které jsme mezitím stáhli z produkce, protože jsou pozastavené nebo se jejich identita nedala doložit; ty v seznamu záměrně nejsou. Ověřování pokračuje, u zbývajících správců se do dat zatím díváme kritickým okem a nesrovnalosti hlásí automatická kontrola.

Nové měření: zlato, těžaři zlata a ropa

Vlastní měření na denních kotacích, ne kompilace cizích zdrojů. Každý nález je ověřený rozdělením vzorku na dvě poloviny; co neobstálo v obou, netvrdíme. Měřeno k 25. 8. 2026. Metodika a výhrady jsou v článcích Zlato a těžaři zlata a Ropa: jak na ní nevydělat, podkladová data ke stažení v otevřených datech.

• Rozšířené pravidlo říká, že těžaři zlata jsou páka na zlato. Ta páka je asymetrická: u 8 z 8 těžařů je reakce na pokles zlata průkazně silnější než na růst (t od -5,2 do -8,2).
• U licenčního a streamingového modelu se asymetrie neprokázala (Franco-Nevada t = -1,7, tedy v pásmu šumu).
• Doba strávená pod předchozím vrcholem je pro investora praktičtější než výnos: zlato 8,9 roku, fond těžařů 13,9 roku, Franco-Nevada 3,0 roku.
• Kontrola na polovinách: 8 z 8 těžařů je nekonzistentních (v jedné polovině zlato prohráli, ve druhé vyhráli), zatímco 3 ze 3 licenčních firem překonaly zlato v obou polovinách.
• Ropa: WTI za období 10,1 %, ale United States Oil Fund -53,3 %. Mezera 5,2 % ročně, příčinou je rolování futures v contangu, ne poplatky.
• Ropné akcie nejsou náhrada za ropu: citlivost ExxonMobilu na denní změnu WTI je 0,10 při korelaci 0,29, a vazba časem slábne (sektorový fond z 0,41 na 0,07).

Co z toho neplyne: doporučení kteréhokoli z uvedených nástrojů. Tituly jsou zmíněny jako předmět měření. Zároveň jsme jedno vlastní tvrzení zavrhli: brentský protějšek United States Oil Fund sice cenu Brentu překonal, ale nekonzistentně, takže z toho pravidlo neděláme. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů.

Data ke stažení a jak nás citovat

Datasety jsou strojově čitelné a volně použitelné s uvedením zdroje. Doporučená citace: „Zdroj: PorovnejFondy.cz" s odkazem na porovnejfondy.cz.

Nákladovost (TER) fondů a ETF dostupných v ČR:

Vlastní měření na komoditách (zlato, akcie těžařů, ropa), včetně výsledků kontroly na obou polovinách vzorku, tedy i toho, co jsme zavrhli:

Chcete naši kalkulačku na svůj web?

Kalkulačka poplatků jde vložit do článku jedním řádkem, podobně jako video z YouTube. Počítá z živých dat, takže se aktualizuje sama, a čtenář kvůli ní neodchází z vaší stránky. Použití je zdarma, stačí uvést zdroj. Návod i hotový kód najdete tady:

Časté dotazy redakcí

Související: otevřená data · průměrné TER podle kategorie · o společnosti

Upozornění: Uvedená data se týkají výhradně nákladovosti (TER) a nejsou investičním doporučením. Data jsou orientační a mění se v čase, závazné je vždy sdělení klíčových informací (KID) konkrétního fondu. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. Srovnávač provozuje Lendel Capital Management s.r.o., investiční zprostředkování zajišťuje Kiwi partners s.r.o., vázaný zástupce zapsaný v seznamu ČNB.